Azbest

Co je to azbest?

Azbest je komerční název pro skupinu minerálů ze skupiny silikátů, jejichž vlákna o specifických rozměrech (tzv. respirabilní) se dostávají s vdechovaným vzduchem až do plicních sklípků. Zde tato inertní (velmi odolná) vlákna vyvolávají lokální reakci, která může vést ke vzniku závažných plicních onemocnění. V přírodě se vyskytují ve dvou hlavních formách jako serpentiny (např. chrysotil) a amfiboly (např. krocidolit). Vlastností všech azbestových minerálů je jejich vláknitá struktura, při níž délka mnohonásobně převyšuje průřez. Vlákna, která mohou tvořit shluky nebo svazky, mají tendenci se neustále štěpit po délce.

Kde se s azbestem můžeme setkat? Jaké jsou vlastně zdroje azbestu a kde se bere?

V současnosti dochází k expozici osob vláknům azbestu z využití a zneškodnění odpadů obsahujících azbest.

Vlákna se také uvolňují během výstavby, rekonstrukcí, údržby a demolice budov. Údržby krytin střech z azbestocementových materiálů, výměn kanalizačních potrubí a komínových průduchů. Zdrojem azbestu jsou starší stavební materiály, hmoty a přípravky, které obsahují azbest v množství kolem 5% hmotnostních. Širokého komerčního využití se dostalo v dřívějších dobách zvláště typu chrysotilu a amfibolům typu amositu a krocidolitu.

Jaká jsou zdravotní rizika při práci s azbestem a nakládání s odpady obsahující azbest. Co mi může azbest způsobit?  

Vdechování všech typů azbestových vláken je příčinně spojeno se třemi hlavními zdravotními obtížemi: azbestózou, rakovinou plic a mesotheliomem. U exponovaných skupin se může objevit také rakovina zažívacího traktu a rakovina hrtanu.

Nejdůležitější charakteristikou azbestových vláken vztahující se k četnosti a závažnosti nemocí souvisejících s azbestem je velikost (průměr a délka, poměr průměr a délka) a typ vláken a jejich schopnost ukládat se ve tkáních.

Když nevím, zda materiál obsahuje azbest. Je v mém pracovním nebo vnitřním ovzduší azbest?

Stačí zavolat nebo mailem dotaz na Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové a Pardubicích.

• Kontakty na pracoviště

Co mám dělat? Kdo řeší problematiku azbestu a na koho se obrátit?

Problematiku azbestů v oblasti zdravotní péče legislativně řeší:

• Krajská hygienická stanice Pardubického a Královéhradeckého kraje
• Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové a v Pardubicích - Provádí konzultace, inspekce budov, odběry vzorků materiálů, odpadů a ovzduší, jejich analýzy

Problematiku azbestů v oblasti stavebnictví a odpadového hospodářství řeší:

• příslušný orgán statní správy - stavební úřad a odbory životního prostředí měst a obcí
• Krajská hygienická stanice Královéhradeckého a Pardubického kraje a jejich uzemní pracoviště
• Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové a Pardubicích (jejich územní pracoviště). Provádí konzultace, inspekce, odběry a analýzy vzorků stavebních materiálů, starých ekologických zátěží a odpadů s předpokládaným obsahem azbestu

Neopominutelné legislativní předpisy - zdravotní problematika, práce s azbestem, pracovní ovzduší, vnitřní ovzduší budov a pobytových místností

• Zákon č. 258/2000 Sb. v platném znění, o ochraně veřejného zdraví (zejm. §37, §38, §39, §40, §41)
• Vyhláška MZ č. 432/2003 Sb. v platném znění, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli (§5)
• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
• Vyhláška 394/2006 Sb. v platném znění, kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění
• Směrnice MZ č. 49/1967 Sb., ve znění směrnic MZ č. 17/1970 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k práci
• Vyhláška MZV č. 145/1988 sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (Úmluva č. 161)
• Příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., seznamnemocí z povolání
• Vyhláška MZ č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.

Neopominutelné legislativní předpisy - stavebnictví, nakládání s odpady, ukládání odpadů obsahujících azbest

• Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška MŽP č. 221/2004 Sb., stanovuje seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno.
• Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb. a zákona č. 106/2005 Sb.. V dílu 6 (Odpady z azbestu),§ 35 (Povinnosti při nakládání s odpady z azbestu)
• Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.
• Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
• Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb.
• Vyhláška MŽP a MZ č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb.  

Některé ze zdrojů azbestových vláken

Kompletní legislativní rámec pro problematiku azbestu

Legislativa Evropské unie popisuje problematiku azbestu, včetně nakládání s odpady obsahujícími azbest, za pomoci celé řady předpisů. Níže uvedený přehled legislativních opatření EU byl přejat ze zprávy "Nakládání s odpady obsahující azbest" od Národní referenční laboratoře a oddělení pro hygienu půdy a odpadů, SZÚ Praha.

V roce 1983 byly zavedeny Směrnice rady Evropského společenství 477. EEC 1983 na ochranu zaměstnanců proti riziku expozice azbestu. Zakázána byla aplikace azbestu stříkáním, byly stanoveny maximální limity pro expozici a byla zavedena další preventivní opatření. V roce 1991 snížily nové Směrnice rady Evropského společenství 382. EEC 1991 maximální hladiny expozice na 0,6 f/ml (vláken/ml) pro chrysotil a 0,3 f/ml pro všechny ostatní formy azbestu. Poznámka: dnes platí limit 0,1 f/ml pro všechny azbesty.

V roce 1983 byla zveřejněna první omezení týkající se trhu s azbestem (Směrnice rady 478.EEC, 1983). Předpisy zakazují ( s několika výjimkami) prodej a používání chrysotilu a zavádějí povinné výstražné označení pro všechny produkty obsahující azbest. V roce 1985 a 1991 (Směrnice rady 610.EEC, 1985 a Směrnice komise 659.EC, 1991) byl tento zákaz rozšířen o použití všech ostatních amfibolů a 14 specifických případů chrysotilu.

Nakonec rozhodla Evropská komise v roce 1999 (Směrnice komise 77.EEC, 1999) o postupném odstranění veškerého využití azbestu a úplném zákazu všech jeho typů, tedy o postupu, který několik členských zemí přijalo již dříve.

Jedinou výjimkou ve všeobecném zákazu je chrysotil, jehož použití je povoleno v membránách stávajících chlorových elektrolyzačních aparatur (nové instalace chrysotilových membrán nejsou povoleny), a chrysotil vyskytující se přirozeně ve skalách či půdě, vzhledem k tomu, že nejde o „záměrné přidání“; vojenské použití chrysotilu je též povoleno.

V souladu s klasifikací IARC jsou všechny typy azbestu hodnoceny jako „Kategorie 1: karcinogeny“ a musí být označeny větou „Mohou způsobit rakovinu“ (Směrnice rady 548.EEC, 1967).

Rada Evropského společenství zavedla v roce 1987 Směrnice týkající se prevence a omezení znečištění životního prostředí, které zahrnují i kontrolu odpadu obsahujícího azbest (Směrnice rady 217.EEC, 1987). Rozhodnutím rady 2003/33/ES se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle článku 16 směrnice 1999/31/ES a její přílohy II.

Česká republika zařadila azbest mezi prokázané karcinogeny pro člověka v r. 1984 (Směrnice MZ ČR – hlavního hygienika č. 64/1984 Sb.). Používání azbestových (i pouze chrysotilových) výrobků bylo omezeno pouze na případy, kdy nelze užít jiných materiálů. Byla zakázána aplikace azbestu nástřikem.

Od r. 1997 již nebyla povolována výroba azbestových materiálů, takže v nově stavěných budovách by se již azbest neměl vyskytovat ( ani v azbestocementových a jiných směsích). V roce 1999 vstoupil v platnost zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů. Součástí tohoto zákona byla příloha č.2, která definovala látky, jejichž dovoz, výroba a distribuce jsou v ČR zakázány. Sem byla zařazena amfibolová vlákna krocidolit, amosit, antofylit, aktinolit a tremolit.

Dnem vstupu ČR do Evropské unie platí zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška MŽP č. 221/2004 Sb., stanovuje seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno. V této vyhlášce je podrobně upravena i problematika azbestových materiálů.

Problematika azbestového odpadu je dále popsána v zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb. a zákona č. 106/2005 Sb.

O azbestu se dále zmiňuje vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.

Nakládání s azbestem respektive i s odpady, které obsahují azbest se zabývá také zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v posledním znění.

V souvislosti s azbestem je třeba zmínit ještě další předpisy, jako je nařízení vlády č. 361/2007 sb. a 394/2006, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci a vyhláška MZ č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.  

kontakt  : Ing. Petr Homola  tel :724 348 105   e-mail :petr.homola@zu.cz